Školní výlet 9.B Ostružno u Jičína 1.-3.6.

ilustrační obrázek Přes všechen chaos, který kolem našeho výletu byl, jsme se sešli v 10 lidech na nádraží. Ze začátku to vypadalo, že nás na výletě moc nebude, nakonec nás však ještě pár dojelo přímo do areálu a celý zbytek výletu jsme proválčili v 15 lidech.

   Přes všechen chaos, který kolem našeho výletu byl, jsme se sešli v 10 lidech na nádraží. Ze začátku to vypadalo, že nás na výletě moc nebude, nakonec nás však ještě pár dojelo přímo do areálu a celý zbytek výletu jsme proválčili v 15 lidech.
   Cesta do Jičína byla příjemná, i když docela zdlouhavá. Naše největší štěstí však bylo, že nás jakýsi pán z personálu odvezl z jičínského nádraží až přímo do areálu. Tím ušetřil naše líné nožky asi od 3 kilometrové chůze. Za to jsme mu byli všichni vděční.

   Areál sám o sobě nás velmi mile překvapil. Byl na klidném místě, docela daleko od všeho, nacházely se tam krásné zrenovované chatky, ve kterých jsme byli ubytovaní, jakési koupaliště, trampolína a místo pro řadu sportů.
Co nejrychleji jsme si všichni vybalili, zakousli něco po „náročné cestě“ a šli si užívat krásného počasí, které nám opravdu přálo. Několik prvních hodin jsme hráli fotbal, přehazovanou, plácanou a tak podobně. Z ničeho nic nás však napadlo, že bychom se mohli jít vykoupat a ono vážně. I přesto, že mohlo být kolem 20°C a voda nebyla tak úplně čistá, jsme se dobrých 20 minut máchali. Celý den nám uběhl rychle a kolem 6. nás čekala večeře. Byla dobrá a taková klasická - řízek s bramborem.

   Následovaly opět nějaké ty hry a když se blížil večer, po domluvě s personálem jsme si udělali ohníček. Kolem dokola jsme dali pár laviček, které jsme měli u chatek a díky našim šikovným spolužákům, kteří měli kytary, jsme asi do půlnoci zpívali, tancovali, opékali buřty a užívali si poslední společné chvilky jako třída. Po náročném dnu nás čekal jen spánek.

   Budíček byl kolem 8. a nikomu z nás se z postele nechtělo. Deky byly lehké a teplo pod nimi moc nebylo, ale vylézt z nich ne a ne. Když už jsme se každý překonal a došli jsme na snídani, začali jsme být docela fit. Věděli jsme, že se musíme co nejrychleji probrat a odebrat se na výlet. Cílem výletu byly Prachovské skály, které asi každého mile překvapily. Cesta nebyla nijak náročná a ušel to každý. Přesto jsme se všichni těšili do areálu, kde na nás čekal bazén. Co nejrychlejší chůzí jsme prošli Prachovské skály a hurá zpět do campu.

   Opět jsme se bleskurychle převlíkli a šli se pořádně vymáchat. Po 15 minutách ve studené vodě jsme běželi do teplých sprch, abychom se domů vrátili v kondici a ne se zápalem plic.

   Odpoledne jsme spokojeně proflákali a občas i něco dělali. Všichni byli spokojení a také velmi líní. Zašli jsme si na večeři, tentokrát jsme měli kuřecí maso s omáčkou a těstovinami a dostali jsme skvělý nápad. Holky si řekly, že bychom mohli udělat diskotéku a jak nás napadlo, tak taky bylo.
Ze začátku to měla být party jen na hodinku-dvě, ale zvrtlo se nám to na celovečerní nekonečný mejdan. Díky klukům a jejich notebooku a Terčiným reprákům jsme mohli dát hudbu opravdu nahlas a večer si pořádně užít. Opět se rozdělal oheň, a proto se tak porůznu odbíhalo. Myslím, že i náš dozor si večer skvěle užil, jelikož jsme kolem té 11. hodiny večer nechali „parket“ volný pro paní učitelku a pana manžela, kteří nám předvedli, co je tanec. Opravdu se to lišilo od našich šílených kreací a my jsme byli tancem unešeni.
Když už se blížila asi půl jedná, šli jsme na chatky. Večer byl opravdu super a asi každý z nás na to bude vzpomínat jenom v dobrém.

   Poslední den byl nejsmutnější a to proto, že jsme museli odjíždět. Všichni jsme si uvědomovali, že to byl náš poslední školní výlet a že jako třída už se takto těžko sejdeme. Přesto nám to náladu nezkazilo a pomalým tempem jsme se odebrali kolem 1. hodiny na zastávku.

   Když jsme dorazili do Jičína, dali jsme si asi na hodinu rozchod a nás žrouty nenapadlo nic jiného, než si jít koupit pizzu. No, vlastně 6 pizz.  I když každý z nás prohlásil, že už nemůže, na výbornou pizzu jsme si dali ještě točenou zmrzlinu.
   A to bylo asi vše, dál už jen cesta domů a spaní ve vlaku. Výlet byl opravdu skvělý a velký dík patří všem, kteří nám tento výlet umožnili a díky nimž jsme se mohli rozloučit. Bylo to nejlepší ukončení základní školy a každému, kdo s námi výlet absolvoval, musí zbýt dobrá vzpomínka.

 

Zuzka Novotná

fotek v albu: 48

Album: Výlet 9.B do Ostružna